7 VĚCÍ, KTERÉ NĚKTEŘÍ LIDÉ MYLNĚ ŠÍŘÍ O FAIRTRADE

17.09.2019 06:39

Všichni jsme to již asi slyšeli:
Od sotva informovaného člověka se dovíte, že Fairtrade opravdu nepomáhá zemědělcům ani řemeslníkům, že je to marketingový podvod, jehož cílem je přimět lidi, aby platili více za základní produkty nebo aby se „lidé ze střední třídy cítili lépe“.

POKUSÍME SE VÁM POMOCI ROZEZNAT FAKTA OD FIKCE.
Pro pěstitele a řemeslníky ze zemí globálního Jihu má Fairtrade hmatatelné a prokazatelné přínosy. Přesto lze občas slyšet vůči systému Fairtrade výhrady. Některé jsou oprávněné a Fairtrade se je snaží řešit. Jiné se ale zakládají na nepochopení nebo na nepravdivých informacích.

KTERÉ MÝTY O FAIRTRADE ZAZNÍVAJÍ NEJČASTĚJI A JAKÁ JE REALITA?
MÝTUS Č. 1: FAIRTRADOVÉ VÝROBKY JSOU DRAŽŠÍ
To dnes už není tak úplně pravda. Platilo to dříve, kdy fairtradové výrobky nabízely výlučně malé obchůdky, pro něž je logistika takového obchodování poměrně náročná a tedy nákladná. I díky většímu zájmu spotřebitelů o původ potravin, řemeslných výrobků a etické otázky jejich vzniku se ale do prodeje fairtradových výrobků v současnosti zapojují i globálně působící společnosti a obchodní řetězce, což vede ke zvyšování objemu prodaného fairtradového zboží a tedy snižování logistických a jiných fixních nákladů.
Dražší než konvenční zboží mohou být fairtradové produkty tehdy, mají-li zároveň certifikaci BIO. Systém produkce biopotravin je totiž náročnější než u běžných potravin, například obhospodařování plodin je složitější a trvá déle, pokud se nepoužívá zemědělská chemie. Navíc pěstitelé získávají za plodiny vypěstované v kvalitě BIO příplatek navíc.
Kde se tedy v systému Fairtrade berou prostředky na odpovídající odměnu pro pěstitele a řemeslníky? Spravedlivější výkupní cena fairtradových surovin je výsledkem spravedlivějšího rozdělení zisku napříč dodavatelským řetězcem, od pěstitele až po finálního zpracovatele. Nemusí se tedy nutně promítnout do koncové ceny pro zákazníka.

MÝTUS Č. 2: ZNÁMKU FAIRTRADE SI MŮŽE NA OBAL DÁT KAŽDÝ, A PAK TVRDIT, ŽE OBCHODUJE ETICKY
To není pravda. Známka FAIRTRADE je chráněné označení, které obchodníci a výrobci mohou použít jen na výrobky, které splňují standardy Fairtrade. Standardy musejí plnit jak řemeslníci, pěstitelé, tak zpracovatelé jejich úrody. Plnění těchto standardů je kontrolováno nezávislou auditorskou společností Flocert.
Známka FAIRTRADE je vlastnictvím Fairtrade International. S obchodníky a zpracovateli v ČR a na Slovensku komunikuje Fairtrade Česko a Slovensko, která zpracovatele na případné neoprávněné užití známky upozorní. Pokud by daný obchodník nereagoval na upozornění, iniciativu převezme Fairtrade International, která může daného obchodníka pro neoprávněné užití známky žalovat.

MÝTUS Č. 3: JEN MALÉ PROCENTO Z CENY, KTEROU ZAPLATÍTE, SKUTEČNĚ DOSTANOU PĚSTITELÉ A ŘEMESLNÍCI
Tento mýtus vychází z nesprávného předpokladu, že fairtradoví farmáři a řemeslníci žijí z podílu na prodejních cenách zboží se známkou Fairtrade. Tak to ale není. Zapojení do Fairtrade pro pěstitele a řemeslníky znamená, že za svou produkci dostane ihned po dodání své kávy, kakaa nebo řemeslného výrobku takovou cenu, která pokryje výrobní náklady.
Buď cenu tržní, nebo minimální fairtradovou cenu (pokud tržní cena klesne pod úroveň minimální fairtradové ceny). Navíc získají tzv. fairtradový příplatek určený na rozvoj jejich komunit a investice do vyšší efektivity a kvality své produkce. To je principem fungování Fairtrade.
Přínos uvědomělého nakupování tedy nespočívá v tom, že by „část ceny“, kterou v obchodě zaplatíte, putovala k pěstitelům v zemích globálního Jihu, ale v tom, že takovým nákupem zvyšujete odbyt fairtradových produktů – a obchodníci tak mají důvod nakupovat více za podmínek Fairtrade. Čím vyšší budou prodeje zboží s certifikací Fairtrade, tím více fairtradových produktů obchodníci nakoupí a tím více pěstitelů a řemeslníků bude moci využívat benefitů Fairtrade (odpovídající cena, fairtradový příplatek, vzdělávání atd.).

MÝTUS Č. 4: FAIRTRADE UZAMKNE ZEMĚDĚLCE A ŘEMESLNÍKY NA PEVNOU CENU
Možná jste četli nebo slyšeli o „Fairtrade Minimum Price“ – tato určená minimální cena opravdu existuje. Jde však o záchrannou síť, která se vypočítá na pokrytí výrobních nákladů a přiměřeného zisku a vstupuje do hry pouze v nejhorším případě. To je v okamžiku, kdy tržní cena klesne pod cenu fairtradovou. Není to něco, co by uzamklo zemědělce a řemeslníky na pevnou cenu.
Nicméně - a to je opravdu důležité - pokud je tržní cena nad minimální cenou, musí kupující zaplatit vyšší cenu. A samozřejmě mohou prodávající vyjednávat i vyšší ceny na základě kvality a dalších faktorů.
Za zmínku stojí také to, že kromě obdržení minimální ceny nebo tržní ceny dostávají výrobci Fairtrade prémii typu bonusů nazvanou „Fairtrade Premium“. Jedná se o dodatečnou sumu peněz, o které se rozhodují demokraticky, jak a za co je utratí.

MÝTUS Č. 5: NAŠE SPOLEČNOST PLATÍ VŽDY ZEMĚDĚLCŮM A ŘEMESLNÍKŮM VÍCE NEŽ FAIRTRADE
Občas se objeví společnosti, které tvrdí, že „zemědělcům nebo řemeslníkům vždy platí více než Fairtrade“. Tyto společnosti však vždy srovnávají své ceny s cenou „Fairtrade Minimum Price“ a ne s cenou skutečně na základě tržních cen vyplácenou. Budou v případě poklesu tržní ceny také zemědělcům a řemeslníkům ceny dorovnávat na životně důležité minimum?

MÝTUS Č. 6: FAIRTRADE JE SOCIÁLNÍ INŽENÝRSTVÍ, KTERÉ KŘIVÍ VOLNÝ TRH
Volný trh je iluzorní koncept. Bohaté země globálního Severu a nadnárodní společnosti určují pravidla mezinárodního obchodu, chrání pracovní trh v Evropě, evropské zpracovatele a pěstitele systémem dovozních limitů, dotací a cel. Zájmy pěstitelů v chudých zemích takto nikdo nechrání. Od dob kolonialismu jsou tyto země závislé na vývozu primárních surovin, za které ale nedostávají dostatečně zaplaceno. Vyjednávací pozice jednotlivých pěstitelů a řemeslníků je totiž velmi slabá a musí přistupovat na podmínky výkupců z nadnárodních společností. Nemají přístup k úvěrům, vzdělání, technologiím. Fairtrade tedy nepokřivuje volný trh, ale snaží se nerovné rozložení sil v mezinárodním obchodu napravovat. Chrání v dodavatelském řetězci ty nejslabší – pěstitele a řemeslníky

MÝTUS Č. 7: PENÍZE Z LICENČNÍCH POPLATKŮ NEJDOU PĚSTITELŮM A ŘEMESLNÍKŮM, ALE K PŘÍŽIVNÍKŮ NA FAIRTRADE
Licenční poplatky – tedy peníze, které za používání známky FAIRTRADE platí obchodníci – skutečně nejsou určeny pěstitelům. Ti ze systému Fairtrade profitují jinak – zaručenými minimálními výkupními cenami, fairtradovým příplatkem, dlouhodobými kontrakty. Například jen v roce 2017 dostali fairtradoví pěstitelé a řemeslníci na příplatku určeném k rozvoji jejich komunit 178 milionů eur (zhruba 4,5 miliardy Kč).
Nezbytným předpokladem pro to, aby mohli prodávat svou produkci za podmínek Fairtrade, je však dostatečná poptávka mezi spotřebiteli a tedy motivace obchodníků takové zboží nabízet. Osvěta mezi spotřebiteli, jednání s dodavatelskými řetězci a další aktivity směřující k většímu zájmu o životní podmínky pěstitelů a řemeslníků jsou jedním z úkolů organizace Fairtrade International, jejíž fungování pokrývají právě licenční poplatky. Kromě toho Fairtrade International také vytváří a reviduje standardy pro jednotlivé produkty a vytváří a zavádí programy zaměřené např. na vzdělávání pěstitelů a řemeslníků, na zvyšování zapojení žen a mladých lidí nebo na boj s klimatickými změnami.

 

Kontakt

JEDEN SVĚT o.p.s. - ředitelka Magdalena Jelínková

obchudekjs@seznam.cz

Korunní 1440/60
Praha 2 - Vinohrady
120 00
Česká republika

Tel. +420 733 538 680

www.facebook.com/ObchudekJednohoSveta

IČO: 26214521
DIČ: CZ26214521
Bankovní spojení:
Fio banka 2701466320/2010

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode E-shop