Otázky a odpovědi

Nezisková organizace zaměřená na fair trade a sociální odpovědnost. V naší správní radě jsou zastoupeny evangelické sbory Jarov, Libeň, Salvátor a Vinohrady. Od našeho založení v roce 1994 se věnujeme třem hlavním oblastem: podpoře výrobců v rozvojových zemích prostřednictvím fair trade v České republice a vzdělávací činnosti.

Náš první obchod jsme otevřeli ve sborovém domě na Vinohradech v Korunní 60, kde funguje dodnes. Tehdy, krátce po pádu komunismu, byla myšlenka pomáhat jiným zemím neobvyklá. Dnes už víme, že Česká republika patří mezi rozvinuté země a že máme kvalitní vzdělání, zdravotní péči, fungující sociální systém. 

Dělej dobro a neohlížej se.

Fair trade není charita, ale obchodní model založený na partnerství. Jsme tradiční nezisková organizace fungující na bázi dobrovolnické činnosti. Našim cílem tedy není tvorba zisku. 

Fair trade je poctivý partnerský obchod. Zatímco běžné obchodní řetězce se chlubí tím, jak tlačí dodavatele na nejnižší možné ceny, fair trade funguje jinak. Ano, záleží nám na zákaznících, ale stejně důležití jsou pro nás naši výrobci a dodavatelé.

Hledáme spravedlivou cenu, která pokrývá výrobní náklady a umožňuje důstojný život. Ptáme se: Jak může být káva, košík nebo tričko tak levné? Jak může tato cena zajistit výrobci důstojnou existenci? Fair trade nabízí odpověď – férové obchodní vztahy, které respektují lidskou důstojnost na obou stranách obchodu.

obilí Inků – česky Merlík

(Chystáme pro vás kuchařku k této zdravé a také veganské potravině)

Tato rostlina je stará kulturní plodina původem z pohoří And v Bolívii, Peru a Chile, kde byla domestikována a již před 5000 roky byla potravinou Inků žijících na horských plošinách a v kopcovitých údolích. Výraz "quinua" znamená v jazyce Inků "matka zrno", s kolonizací Evropanů přišel úpadek, její pěstování bylo nahrazeno obilovinami, dochovala se jen v odlehlých oblastech Jižní Ameriky.

Rostlina se po roce 1975 znovu navrací do původních oblastí, nyní se aktivně pěstuje v hornatých oblastech And v Jižní Americe, tj. v Bolívii, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Chile. Největšími producenty jsou Bolívie 25 tis. tun a Peru 33 tis. tun.

Zvýšená poptávka po merlíku v bohaté Evropě i Severní Americe v souvislosti s jeho propagací coby zdravé (a také veganské) potraviny podstatně zvedla ceny, díky čemuž drobní jihoameričtí pěstitelé výrazně bohatnou.

V dnešní době je merlík čilský ceněn hlavně díky vysoké nutriční hodnotě a OSN ho klasifikovalo jako jednu z plodin obsahující velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Je také jednou z plodin zařazených do programu FAIR TRADE, který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

Kalabasa se vyrábí z plodů Ligenaria siceraria, především z poddruhu zvaného lahvová tykev či kalabasa (používá se už přes 10 000 let k výrobě různých typů nádob, ale i hudebních nástrojů nebo ozdob). V oblasti jižní Ameriky se dnes kalabasa používá především pro výrobu nádobek na pití nápoje yerba (erva) maté. Obřad pití maté je součástí kultury především v Argentině, Chile, Uruguayi, Paraguayi a jižních oblastí Brazílie. Vedle kalabas z tykve se používají také hliněné, keramické nebo postříbřené, potažené kůží či jinak zdobené nádoby na maté. Půvabem tykvové kalabasy je její schopnost udržet nápoj dosti dlouho teplý, přitom však kalabasa díky použitému přírodnímu materiálu v ruce příjemně hřeje, ale nepálí.
Tradiční tykvovou kalabasu je nutné před prvním použitím připravit. Můžete vyzkoušet jednu ze dvou technologií :

  Způsob klasický:

1.  kalabasu naplníme do 1/3 yerbou maté, zalijeme horkou vodou a necháme na 24 hodiny odstát (kalabasa ze začátku bude propouštět vodu, proto podložíme ubrouskem nebo podšálkem a doléváme horkou vodou)
2.  nálev vylijeme a vnitřek kalabasy opatrně vyškrábeme lžičkou nebo ostrým koncem bombilly (kovové brčko se sítkem určené k pití maté), dáme pozor především na spodek nádobky, kde nejvíce hrozí, že kalabasu prodřeme, pak nádobku vypláchneme a necháme vyschnout
3.  opět naplníme kalabasu do 1/3 maté a necháme několik hodin odstát. Ani tento nápoj nepijeme (můžeme dohladit stěny nádobky lžičkou nebo bombillou)
4.  nyní by měla být kalabasa připravena; po každém použití nádobku vypláchneme a necháme dobře vyschnout, optimální je používat jednu kalabasu na jeden druh maté (nádobka je pak příjemně provoněna naším oblíbeným maté).

1.  rozmícháme několik lžic cukru v trošce vody a vaříme, jakmile začne cukr karamelizovat (tekutina musí být dostatečně řídká), vlijeme karamel do kalabasy, nebojíme se nádobku zalít až po hrdlo a necháme na 12 hodin odstát
2.  pomocí horké vody odstraníme krustu a karamel vylijeme, pak naplníme kalabasu horkou vodou, kterou po chvíli vylijeme, poté vnitřek kalabasy opatrně vyškrábeme lžičkou nebo ostrým koncem bombilly (dáme pozor především na spodek nádobky), pak kalabasu vypláchneme a necháme vyschnout
3.  uvaříme nový karamel, ale tentokrát můžeme vařit déle, hustou karamelovou tekutinu vlijeme do kalabasy a krouživým pohybem necháme přilnout ke stěnám nádobky; pracujeme rychle, protože karamel velmi brzy ztuhne (použijeme rukavice, protože horký karamel nádobku rozpálí; na odstranění ztuhlého karamelu z použitého nádobí je nejúčinnější vroucí voda)
4. po 12-ti hodinách kalabasu vypláchneme horkou vodou, opatrně zahladíme lžičkou a necháme vyschnout
5. cílem úpravy je hladký povrch uvnitř kalabasy. Pokud se nám to nepodaří napoprvé, postup z předchozích dvou bodů můžeme zopakovat
6. při pití maté se karamel nepatrně uvolňuje, tedy po určité době musíme karamelizaci provést znovu.

K tradiční přípravě maté budeme potřebovat sypanou yerba maté, připravenou kalabasu z tykvového plodu a bombillu (nejlépe z kovu, vyrábějí se také bombilly z bambusu). Praktické je mít po ruce termosku s horkou vodou. Tradiční postup přípravy maté je tento:

1.  do kalabasy nasypeme maté (kalabasa o obsahu 350 ml snese minimálně 5 kávových lžiček maté, můžeme dát však i podstatně více - každý si musí vyzkoušet optimální koncentraci)
2.  maté zalijeme vlažnou vodou, jen tak, aby vodou nasáklo
3.  po několika minutách vložíme bombillu a zalijeme horkou vodou (optimálně 80 °C)
4.  po několika dalších minutách by mělo mít maté ideální teplotu k pití, pijeme skrz bombillu, maté bombillou zásadně nemícháme (hrozí ucpání sítka)
5.  takto připravené maté je možné několikanásobně zalévat (k dalším nálevům používáme nejlépe horkou vodu z termosky; maté zaléváme, dokud nám nápoj chutná).

Maté je výrazný nápoj specificky nahořklé chuti, který můžeme sladit třtinovým cukrem, medem nebo oblíbenou laskominou v Argentině zvanou Dulce de Leche (tento mléčný karamel si snadno připravíme z plechovky slazeného kondenzovaného mléka, kterou vaříme ve vodě 2 hodiny, poté necháme vychladnout, pak otevřeme a konzumujeme.

AUTHENTIC BLADES – AUTENTICKÉ ČEPELE

Nože, nůžky a náčiní "Authentic Blades" se podle staré tradice ručně kují v malé vesnici ve Vietnamu. Všechna ostří jsou z komprimované uhlíkaté oceli (nikoli nerezavějící!) a jsou velmi ostrá. Každý nůž je unikát.

Nože mohou být jednoduše přibroušeny a zbaveny nerovností na ocílce, nelakovaném dnu talíře nebo naším keramickým brouskem.

Nože se hodí nejlépe v kuchyni k rychlému krájení zeleniny, ovoce, chleba, sýra, masa atd.

Výrobky "Authentic Blades" se pokoušíme přispět k zachování kovářské tradice ve vesnici ve vietnamských horách, která byla odedávna zaměřena na kovářské umění, jež je ale stále více zatlačováno levnými výrobky z válcované oceli z Číny. Koupí nožů, nůžek a náčiní "Authentic Blades", které jsou námi nakupovány za podmínek Fair Trade obchodu, pomůžete také vy zajistit obživu vesničanů (kteří jsou z velké části kováři již po mnoho generací).

Naše nože a nůžky NEJSOU vhodné do myčky.

Peruánské fairtradové organizace řemeslníků jsou podporovány CIAP po celé zemi.

Mezi podporované patří i ženy, které láskyplně a s velkou řemeslnou zručností ručně pletou "Prstové loutky".

Většina z těchto žen má pletení loutek jako vedlejší činnost. Žijí ve venkovských oblastech Peru a pletením loutek si přivydělávají mezi každodenní prací doma nebo na poli.
Ženy jsou velmi zručné. Většina zvládne uplést loutku do půl hodiny.
Díky této práci mají ženy příjmy, které jejich rodinám pomáhají k soběstačnosti. Zemědělství je neuživí. Tyto vedlejší příjmy jim pomáhají platit školné dětem a celým rodinám zdravotní péči.

Patnáct vrstev laku je v průměru zapotřebí, aby výrobek získal svůj typický vzhled a lesk. Jako základ pro výrobu slouží bambus, keramika, nebo vydlabané kokosové ořechy.
Pokud má výrobek získat svůj typický a lesklý vzhled, je třeba ho nejdříve opatřit černým nátěrem. Ten se skládá ze speciální směsi jílu a barvy, která se získává z kešu ořechu. Pak je výrobek postupně lakován barevnými laky pro vykreslení vzorů a čirými laky pro dosažení typického lesklého vzhledu.

Přibližně 40 zaměstnanců, kteří pracují v dílně na předměstí Hanoje, zde pracuje několik hodin týdně.

Ve skutečnosti je většina z nich zemědělci a práce v dílně jim přináší další důležité příjmy.

Říká se mu také "skleněná mušle". Tenké plátky se získávají z tzv. capizových mušlí. Plátky jsou zpočátku bezbarvé a víceméně průsvitné. Dříve z nich Filipínci zhotovovali okna, můžeme je dodnes vidět na domech z 19. století, kde je v rámech oken dodnes "mušlové sklo".

Sbírání capizu se oproti minulosti hodně změnilo. Původně se capiz "sbíral/lovil" ručně, později pomocí sítí. V poslední době se z capizu vyrábějí stolní lampy a úspěšně se exportují. To má za následek, že podobně jako u rybářů se capiz začal sbírat ve větším množství a na souš se tak dostává i materiál ke zpracovávání nevhodný. Dalším negativním faktorem je vzrůstající znečištění moří.

Filipínská vláda podniká kroky, jak capizové mušle chránit. Je povoleno sbírat jen mušle určitého druhu a sběr pomocí sítí je vůbec zakázán. Drobné capizové předměty, které my /obchůdky Jeden svět/ prodáváme –andělé, misky, ozdoby na vánoční stromek – se dělají z materiálu, který odpadne při výrobě lamp.

Představujeme Vám rostlinnou slonovinu. Tedy takovou, která se dá získat bez zabíjení slonů. A máme pro Vás z této slonoviny rozličné šperky.

Tagua je plodem palmy Phytelephas macrocarpa, která se vyskytuje v tropických oblastech Kolumbie, Panamy a Ekvádoru. Palma je vysoká 5 až 6 m, roste ve vlhké tropické deštné zóně a trvá jí 15 let než vydá své první plody, které se však potom mohou sklízet až třikrát do roka. Během několika měsíců plod vyschne a ztvrdne do takové míry, že díky svým vlastnostem bývá srovnáván se slonovou kostí a u nás je též nazýván rostlinnou slonovinou. 

Pro svojikvalitu a odolnost byly tagua ořechy využívány již v dobách španělských kolonií k nejrůznějším účelům na knoflíky, dýmky, držadla deštníků, šachové figurky či na klaviatury.

S nástupem levných plastů ztratila Tagua svůj význam a teprve až v posledních letech znovu objevujeme nádheru tohoto nenahraditelného přírodního materiálu. K výrobě šperků se využívá Tagua v přirozené barvě slonové kosti (v různé míře obroušení), nebo se barví.

(talek, steatit, klouzek), chemický vzorec Mg3Si4O10(OH)2, je jednoklonný minerál.

 Český název podle vlastnosti – je na omak mastný, jinak z arabského slova talq – talek.
Mastek se označuje skupina kamenů, které mohou mít velmi rozmanité složení, v závislosti na svém zeměpisném původu. Jeho hlavními součástmi jsou minerály talek, chloritan, magnezit a serpentin. Vznikl před 2 miliardami let vlivem obrovského tlaku a enormně vysokých teplot. Tento proces dal nerostu do vínku lepší technické vlastnosti, než má průmyslově vyráběný šamot, který je potřeba k výmazu kamen a krbů. Nejbohatší naleziště mastku jsou v Brazílii, ale těží se i v Keni i Indii a Finsku, Švýcarsku, Kanadě a severní Itálii. 

Od nepaměti se mastek používá jako materiál pro výrobu různých předmětů. Už Vikingové ho získávali v norských lomech a položili tím základ pro kvetoucí výměnný obchod na mezinárodních obchodních trasách. Z lesklého žáruvzdorného materiálu vytvářeli hrnce, hrací kameny a šperky. Nádoby na vaření z mastku byly žádaným zbožím v celé severní Evropě. Ve Švýcarsku byly např. mastkové pánve používány k pomalému opékání na kamnech až do 20. století. A na mnoha trzích v afrických nebo asijských zemích nabízí obchodníci ruční práce z mastku ve tvaru dóz nebo figurek, které prodáváme v našich obchůdcích. 

Patří do sortimentu FAIR TRADE už dlouho. V poslední době ale plastikové láhve nahradily skleněné v takovém množství, že v některých zemích musely skláři své dílny pro nedostatek recyklovatelného materiálu - starého skla - zavřít. Partner firmy GLOBO se ale udržel a jeho historie je přesvědčující: je to tradiční rodinný podnik, se 27 plně zaměstnanými pracovníky, jejich mzda je 12% nad obvyklou výší, mají nárok na dovolenou, na zdravotní péči a důchod. 

Vlastní provoz i administrativa se nachází pod jednou střechou. Ve většině skláren vládne hektický ruch a pohyb, protože tam jde především o rychlý výdělek a bezpečnost jde stranou. V této sklárně nasadili "výchovu ke klidným pohybům" s cílem předcházet úrazům a daří se jim.

Projekt na zhodnocení starého železa, na jeho recyklaci

V dílně, kde se recykluje a zpracovává staré železo na nástěnné a stojací hodiny, pracují bývalé "děti ulice". GLOBO spolupracuje s tímto projektem od r. 2007, plně ho rozvinul v roce 2009. Projekt má 30 spolupracovníků – z toho je třetina mezi 18 – 21 lety – platí za vzorový podnik s velkou budoucností.

V Guatemale se říká: Když těmto panenkám svěříte večer každé jednu ze svých starostí a položíte si je pod polštář, vstanete ráno bez starostí. Panenky vás od nich vysvobodí.

Panenky vyrábějí ženy z organizace CONAVIGUA v Guatemala City. Tím, že si je koupíte, přispějete k zaměstnanosti těchto žen a k jejich pravidelnému příjmu. Často se jedná o vdovy po mužích, kteří padli v odboji proti diktátorskému režimu.

FAIR TRADE prací prostředek, který roste na stromě.

Strom, na kterém "prací ořechy" rostou, patří od nepaměti k obrazu himálajské krajiny. Oblast západního Nepalu, kde roste, je vzdálena asi 55 km od hlavního města Kathmandu. Stromy rostou v lesích volně, v okolí malých vesnic. Na podzim, v době sklizně, se na sběr do lesů vypravují celé rodiny. Část sběru použijí pro vlastní spotřebu, zbytek jsou nuceni prodávat za směšnou cenu zprostředkovatelům. Velká část sklizně končí v sousední Indii.

Hospodářský význam těchto plodů byl dlouho podceňován. Atraktivnější bylo stromy kácet a opatřovat si tak dříví na topení. Naštěstí vláda tuto činnost zastavila. Vyhlásila lesy za majetek obcí a těm uložila povinnost rozdělit veškerý materiální i finanční výnos těchto lesů spravedlivě mezi obce. Za těchto okolností přestalo být výhodně získávat v lesích palivové dříví , výhodnějším se stal prodej "pracích" ořechů.

Skupina žen "WISH" – svépomocná iniciativa žen - uzavřela se třemi z těchto obcí smlouvu na dodání nejméně 5 tun "pracích ořechů" ročně a nabízí tak dodavatelům dlouhodobě výhodné podmínky odběru, a navíc jim při produkci i prodeji nabízí odborné poradenství. Výsledek je viditelný: výhod FAIR TRADE využívá 125 místních rodin.

Větší část své produkce vyváží do Evropy, kde si "prací ořechy" získávají stále více fanoušků.Ti v nich vidí alternativu ke stávajícím pracím prostředkům a cení si toho, že jsou to prostředky bez jakékoliv chemie. "Prací ořechy" mají mnohostranné využití: jako čisticí prostředek na podlahy, okna, koberce, dokonce jako šampon.

3-5 ořechů vložte do sáčku a dejte do pračky. Jsou vhodné pro jemné, barevné i vlněné prádlo a lze s nimi prát při teplotách od 30 – 95 stupňů C. Při teplotě 30 C je možno použít prací ořechy i dvakrát.

RITHA – prací ořechy z kontrolovaného ekologického sběru jsou odpeckované plody "mýdlového stromu" a sklízí se v rámci sociálního projektu pro drobné producenty v himálajském regionu. Ořechy obsahují aktivní saponiny, perou šetrně, nepoškozují životní prostředí ani prádlo ani vaši kůži.

500g vystačí na 50-80 použití. PRACÍ OŘECHY - se stromu rovnou do pračky.

Přátelské kruhy – původ: kolem misky, která symbolizuje oheň, jsou skupiny lidí, kteří se drží kolem ramen, objímají se. To vyvolává dojem harmonie a vyváženosti. Historické kořeny těchto skulptur leží ve státě Colima v dnešním Mexiku na pobřeží Pacifiku. 

V předšpanělské době bylo zde zvykem sejít se po překonání nějakých sporů a nově uzavřený mír takto oslavit. Z ohně v centru brali energii. Přátelský kruh je obrazem sounáležitosti a vzájemné pomoci. Tento výklad se traduje v různých podobách, ale je potvrzen i v literatuře.