SITUACE VE SVĚTĚ
DĚTSKÁ PRÁCE
S dětskou prací se většinou setkáváme, aniž si to vůbec uvědomujeme.
Může se skrývat třeba za fotbalovým míčem, botami, bavlněnou košilí či obyčejnou tabulkou čokolády.
Podle údajů UNICEF je na světě 250 000 000 dětí nuceno pracovat.
Jedná se tedy o celou čtvrtinu dětí od 5 - 14let.
Největší podíl na světové populaci pracujících dětí má Asie (61%), následuje Afrika (32%) a
poté Latinská Amerika (7%).
Tyto děti pracují v zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu, obchodu, dopravě, hotelech, restauracích...
Jiné děti zase nacházejí uplatnění jako pouliční prodavači, čističi bot, nebo služebné v domácnostech.
V 95% případů jde o práci načerno, založené na ústní dohodě, při které nevznikají žádné nároky na plat nebo
důstojné zacházení.
Některé děti dokonce musejí pracovat i v tak otřesných podmínkách, jako jsou třeba doly.
Cca. 50 000 000 dětí pracuje ve zdraví ohrožujících podmínkách - nošení těžkých nákladů v dolech a
kamenolomech, jsou vystavovány radioaktivnímu záření, sbírají nebezpečný odpad na skládkách.
Při této práci se často nevyhnou ani těžkým, či dokonce smrtelným pracovním úrazům.
Pracující děti mají velmi malou možnost se bránit, zvlášť, když na jejich příjmu závisí osud celé
jejich rodiny. Jejich zaměstnanci také "pochopitelně" tyto věci utajují.
Celý svět byl před časem šokován zprávou o případu lodi Etireno, převážející děti - otroky ze
západoafrického Beninu na kakaové plantáže v Gabonu.
Po 17. dnech zmatků, kdy všechny státy oblasti odmítaly loď přijmout, bylo na její palubě nalezeno
pouhých 23 dětí, z celkového počtu 250. Myslím si, že osud těch zmizelých nepotřebuje žádný komentář...
V západní a střední Africe je rok co rok prodáno do otroctví 200 000 dětí. Ty se stávají "majetkem"
novodobých otrokářů. Ztrácejí kontakt s rodinou, nechodí do školy, často jsou krutě bity i
za naprosto nicotné prohřešky.
Pracují 10 - 12 hodin, každý den bez jakéhokoli odpočinku. Jejich život má pro "zaměstnavatele"
cenu pouhých pár dolarů.
Také v jihovýchodní Asii je otroctví poměrně častým jevem. Vzniká jako důsledek vysokoúrokových půjček,
které chudobná rodina nemůže nikdy splatit. Splátkou půjčky se pak stává samotné dítě...
Děti jsou pak odsouzeny k doživotní práci na polích nebo v domácnosti věřitele.
Takováto "splátka" je často také jen zástěrkou pro obchod s dětmi a jejich sexuálnímu zneužívání pro
komerční účely.
Dětská práce je nepochybně levná. V situaci, kdy globální konkurence nutí jít výrobce až na samý okraj
ziskovosti, je pro mnohé firmy velmi výhodnou alternativou.
Akcionáři v USA či Evropě, kteří jsou potěšeni pohledem na nízké výrobní náklady ve výroční zprávě,
často ani netuší, že se za těmito čísly skrývají miliony dětí, které nikdy nepoznají radost z dětské hry,
či radost z dobrého školního vysvědčení.
Bylo by chybou myslet si, že se problém dětské práce týká pouze světových výrobců kávy, kakaa,
cukrové třtiny, bavlny, sisalu... na seznamech firem, které při výrobě zneužívají děti, figurují také
mnohé světové značky vyrábějící boty, oblečení, sportovní potřeby, koberce či třeba nábytek.
Mnohé z nich jsou symbolem kvality a luxusu... ale za jakou cenu...
Je třeba si uvědomit, že zárukou toho, že se na tomto výrobku nepodílely děti, nemusí být ani slavné jméno výrobce.
Často totiž tyto firmy sami výrobky vůbec nevyrábějí, slouží jen jako prodejní značka.
Zakázku na zboží zadávají po celém světě rozmístěným fabrikám,
které již pak, naprosto neznámé, poklidně parazitují na práci dětí.
Dětskou práci je však možno řešit (úspěšné projekty UNICEF aj.).
Vyžaduje to však velké množství finančních prostředků na podporu vzdělávacích a osvětových programů,
spolupráci výrobců a obchodníků aj.
FAIR TRADE je také dobrou alternativou, jak řešit tyto problémy.
Zákazníci ve vyspělých zemích (Německo) jsou ochotni akceptovat vyšší cenu za záruku,
že spolu s oblíbenou kávou či čokoládou nepolykají také slzy malých otroků.
Ani konkurenční tlaky, ani požadavky akcionářů na růst zisku nemohou a nesmí být omluvou pro zneužívání práce dětí.
Každý z nás má potenci určitým způsobem zasáhnout do tohoto problému. Třeba tím, kde a co kupuje...
Tento materiál pochází ze zdrojů UNICEF. Více se dozvíte na WWW.UNICEF.CZ
Současný mezinárodní obchod přispívá k pomalému přibližování se Severu s Jihem.
V roce 1960 nejbohatší pětina světové populace pobírala třicetkrát větší příjem než nejchudší pětina.
Koncem devadesátých let už nejbohatší pětina měla 82krát více!
Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých zemí od 60.let do konce 90.let z 31 na 43.
Tyto země do značné míry závisí na vývozu asi 30 komodit do vyspělých zemí
(nejdůležitější jsou káva, čaj, cukr, kakao, banány, měď, cín, kaučuk a bavlna).
Mnohé z nich jsou závislé na jediné komoditě - Srí Lanka na čaji, Uganda na kávě,
Ghana a Pobřeží Slonoviny na kakau.
Cena těchto produktů a surovin neustále klesá, zatímco ceny dováženého spotřebního zboží
(včetně potravin), školní poplatky či poplatky za zdravotní péči narůstají.
Obchod s hlavními exportními komoditami kontrolují průměrně z 80 % velké nadnárodní firmy,
které mohou do značné míry ovlivňovat výkupní ceny. Z ceny konečného produktu obdrží pěstitel
minimum (u kávy méně než 10% konečné ceny, u kakaa 5 %, dělník na banánové plantáži dostane
1-3 % ceny banánů ve velkoobchodu v Evropě).
Pracovní podmínky na plantážích a v továrnách, které vyvážejí své zboží i do České republiky,
jsou katastrofální. Pracovníci v textilních továrnách na Haiti, které dodávají své výrobky
světovým značkovým firmám dostávají za celodenní práci 2,15$, ovšem nejnutnější denní výdaje
k životu na Haiti činí 6,12$! Na středoamerických banánových plantážích je běžná 12-14 hodinová
pracovní doba za mzdu, která nezabezpečuje ani základní životní potřeby. Sociální pojištění či
nemocenská neexistují.
I Česká republika se stala součástí klubu nejbohatších zemí (OECD) a má svůj díl odpovědnosti za výše
zmíněnou situaci. I čeští občané se podílí na pokračování tohoto dlouhodobě neudržitelného koloběhu.
Každý z nás ovlivňuje svým způsobem života a spotřeby ostatní obyvatele této planety a měl by mít
možnost vybrat si, zda a jak se na mezinárodním obchodu chce podílet.
Tento materiál pochází ze zdrojů Společnosti pro Fairtrade a rozvojové vzdělávání, o.s www.fairtrade.cz ,
která je jedním z našich partnerů v Asociaci pro FAIR TRADE.
